Možná jste do nového roku vstoupili s nějakými předsevzetími. My lidi to tak často děláváme, i když podvědomě tušíme, že nemusí dopadnout a možná i víme, že je nedodržíme.
Je třetí měsíc nového roku a ruku na srdce - jak jste na tom s plněním předsevzetí vy?
Lektoři jógy i různá fitness centra se se začátkem nového roku vždy naplní. Existuje i termín “ledňáčci”, který označuje lidi, kteří si dali předsevzetí, že v novém roce začnou cvičit a něco se sebou dělat. S přibývajícími dny nového roku jich ale ubývá a těch, kteří vydrží bývá málo.
Čím to je?
Zpočátku, když se rozhodneme pro změnu, jsem nadšení a plní elánu. Máme celkem konkrétní představu, co chceme a protože jsme v eufórii, že jsme se k něčemu konečně rozhodli, tak si celkem dobře umíme představit, jak cvičení jednoduše zařadíme do našeho denního rozvrhu. Nic není překážkou a vše se zdá být jasné.
Vybereme si cvičení, které nás zajímá a jdeme. V našem prvotním nadšení nám vše připadá krásné a divíme se, proč jsme s tím nezačali dříve.
Po týdnu či dvou začínáme zjišťovat, co daná forma cvičení vlastně je, co s námi dělá a kolik času a úsilí je skutečně musíme věnovat.
Možná zjistíme také to, že prostě nemáme tolik sil a času, abychom splnili závazek, který jsme sami sobě dali a začínáme polevovat. Hledat “výmluvy”, kterými se snažíme obalamutit sami sebe - proč nemůžeme jít dneska na lekci, atd.
Jsme z toho otrávení, vytrácí se nadšení a zvolna, někdy aniž bychom si toho všimli, vrátíme se do starých kolejí. A možná tak v září si vzpomeneme na to, že jsme vlastně chtěli cvičit (a dáme si to jako předsevzetí zase do dalšího roku).
Důvody, proč naše nadšení utichne, mohou být různé:
“Přepálili jsme start” - v rámci nadšení pro změnu jsme si prostě nastavili laťku tak vysoko, že není možné ji splnit. Cvičení každý den není nutné - zkuste se zamyslet nad tím, jaká frekvence vám dává smysl a co vlastně od cvičení požadujete
Nevhodný styl cvičení - stylů pohybu je nepřeberné množství. Zkuste se zamyslet nad tím, jaký pohyb vám skutečně dělá radost. To, že kamarádka chodí do fitka nebo třeba na jógu nemusí znamenat, že i pro vás je to to pravé.
Nevhodný čas pro cvičení - cvičit se dá celkem kdykoliv. Každému však vyhovuje jiný čaas, který této aktivitě věnuje. Pokud jste po náročném dni v práci vyčerpaní, tak zkuste najít lekce, které jsou ráno, apod.
Jak nám může jóga pomoci?
Jóga nás pro nás v těchto situacích velké pochopení a zároveň řadu rad a možností, které stojí za to vyslechnout, uvážit a promyslet.
Když bychom sáhli do známých Patanjaliho “tipů”, určitě nám to může v našem snažení pomoci:
Ahimsá, nenásilí - často bývá zapomínáno na to, že násilí můžeme konat i sami na sobě. Tím, co si na sebe naložíme, i s dobrým úmyslem.
Sátja, nelhaní - nehledat výmluvy, ale podívat se na skutečnost opravdově. Co chci doopravdy?
Šauča, čistota - čistota myšlenek a vztahů, kterými se obklopujeme
Santóša, spokojenost - cvičení by nám mělo přinášet radost a vnitřní klid. Pokud se do něj nutíme a jdeme přes bolest, tak se spokojenost pravděpodobně neobjeví.
Tapas, disciplnína - ano, ta je důležitá a je potřeba s ní pracovat. Pozor ale, aby se nestala bičem, který na sebe upleteme (viz ahimsá a satja)
Jóga vede ke zcitlivění a učí nás vnímavosti vůči sobě. Skrz všechny principy hledáme, co je pro nás dobré a užitečné. Někdy je dobré sám v sobě trvat na disciplíně a někdy je dobré si uvědomit, že i lekce jógy prostě v danou chvíli není to pravé ořechové.
Vnímejme se, protože jen skrze poznání toho, kým jsme můžeme dojít výsledků - i těch, které si dáme jako předsevzetí do nového roku nebo do nového měsíce.
Comments